Naplnil se čas ... (Mk 1,15) |
|
Když byl 16. října 1978 zvolen za papeže Karol Wojtyla, jeho rodák a polský primas kardinál Stefan Wyszynski mu důvěrně sdělil: "Když tě Pán volá, ty máš uvést církev do třetího tisíciletí." Celý svůj pontifikát připravoval postupně papež církev na tuto událost. Zmínil se o ní hned v prvním článku své první encykliky ze 4. 3. 1979: "Tato doba ... se již velmi blíží roku 2000 ... Pro církev ... to bude rok Milostivého léta" (Redemptor hominis, 1).
Také my jsme se – ve světle apoštolského listu Jana Pavla II. Tertio millenio adveniente (dále TMA) z 10. 11. 1994 – připravovali na oslavu Velkého jubilea Vtělení, které zvláštním způsobem zpřítomňuje plnost časů, jež přišla s Ježíšovým vtělením, narozením, smrtí a zmrtvýchvstáním. Sám Pán, když začal své působení, vystoupil se slovy: "Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu" (Mk 1,15). Celé generace čekaly na jeho příchod, a když přišel, mnozí ho nepřijali, promarnili šanci, kterou jim Otec dal.
Čas milostivého léta je vyměřen a je škoda promarnit byť jediný den. "Jubilejní rok je 'léto přízně' církve, rok odpuštění hříchů a trestů za hříchy, rok smíření mezi těmi, kdo se svářejí, rok mnoha obrácení a svátostného pokání." (TMA 14). Slova apoštola Pavla: "čas je krátký" (1 Kor 7,29), "nepromarněte tento čas" (Ef 5,16), "využijte vám svěřený čas" (Kol 4,5), nás mohou povzbudit a vyburcovat z našeho každodenního sterotypu. Vždyť jde o dar Boha i církve nám, slabým a hříšným dětem Božím a dětem církve. Milostivé léto je velkou pomocí pro všechny, kteří pociťují svoji vnitřní slabost a roztříštěnost, neschopnost velkorysé lásky a oběti, je příležitostí k obnově církve, k proměně našich rodin a vztahů v nich, je šancí pro celou společnost.
"Všichni jsou zváni, aby podle svých možností přispěli k tomu, aby nebyla přeslechnuta výzva roku 2000, s níž je bezesporu spojeno zvláštní dobrodiní Páně pro církev a celé lidstvo" (TMA 55). Snadněji než jindy můžeme skrze obrácení a pokání opět získat to, co bychom nikdy nemohli dosáhnout vlastními silami: přátelství s Bohem, jeho milost a nadpřirozený život, který jediný může naplnit nejhlubší touhy lidského srdce (srov. Incarnationis mysterium, 2; dále IM).
Svatý otec přirovnává jubilejní rok k pozvání na hostinu (viz IM 4). Z Ježíšova podobenství o svatební hostině víme, že mnozí pozvaní nechtěli přijít a vymluvili se (srov. Mt 22,1n; Lk 14.16n). Na jiném místě papež připomíná každému věřícímu odpovědnost za jeho rozhodnutí ve vztahu ke Kristu a k prožívání Jubilejního roku (srov. IM 8).
Bůh pro nás naplnil čas a teď už záleží jen na každém z nás, bude-li tento rok pro nás rokem milosti a proměny, bude-li chvalozpěvem na nejvyššího Boha (srov. IM 3).
P. Vojtěch Kodet, O.Carm.