Aktualizov�no: 20.5.2008

Karmel 1/2008

[ Karmel 1/2008 - PDF ]

Obsah

Extra velk� kousky (�vodn�k)
P. Gorazd Cetkovsk�, O.Carm.

Kousek zapomenut� historie: n�meck� v�honek Karmelu v severn�ch �ech�ch
Kate�ina Lainov�

�Temn� noc� v k�z�n�ch Jana Taulera
Fra. Jan od sv. Bruna, OCD

N�kolik podn�t� z �etby karmelit�nsk� �ehole svat�ho Alberta (2.��st)
P. Gorazd Cetkovsk�, O.Carm.

Extra velk� kousky

P. Gorazd Cetkovsk�, O.Carm.

maj� b�t v�t�inou l�kadlem, ale o d�lce �l�nk� v �asopise (stejn� jako o d�lce k�z�n� p�i bohoslu�b�ch) to plat� asi sp� naopak. P�esto prvn� ��slo leto�n�ho ro�n�ku �asopisu Karmel je pr�v� takov�. Ale p�izn�m se V�m, �e mu to ani moc nezazl�v�m. Jsem vd��n� Katce Lainov� za zpracov�n� kapitoly z d�jin Karmelu u n�s, kter� u� m�lem upadla v zapomenut�. A p�itom si vzpom�n�m, �e kdy� jsem je�t� za totality nav�t�voval B�lou Vodu, vzhl�ely �eholn� sestry z ostatn�ch tam internovan�ch ��d� ke karmelitk�m Bo�sk�ho Srdce Je��ova s velkou �ctou. Byly to pro n�: karmelitky! A� po �ase jsem zjistil, �e vlastn� nejde o karmelitky s p��snou klauzurou, ale od d�t� z d�tsk�ch domov�. To, jak dob�e dok�zaly svou charitativn� slu�bu spojit s karmelskou vydanost� P�nu a jak se � kdy� jim vn�j�� slu�ba byla znemo�n�na � jednozna�n� a v�rn� zam��ily na �ivot modlitby, pova�uji za st�le platn� odkaz t�chto sester pro Karmel v �ech�ch � i po tolika letech od jejich �mrt�.
Krom� toho mi v tomto ��sle d�l� radost, �e dva ze t�� �l�nk� usiluj� p�ibl�it ��st bohatstv� karmelsk� tradice co nej�ir��mu okruhu �ten��� � nejen �eholn�k�m a �eholnic�m, ale tak� terci���m a v�em laik�m. A ve t�et�m �l�nku n�m bratr Jan skrze nauku Jana Taulera d�v� nahl�dnout do hlubin duchovn�ho �ivota, kter� se p�ed n�mi p�ece jen neotv�raj� zas tak �asto...
Tedy: Bohu d�ky! K� V�m �asopis Karmel i v tomto nov�m ro�n�ku prokazuje dobrou slu�bu! A pokud na jeho vyd�v�n� chcete p�isp�t a nem�te mo�nost u�init to p��mo (n�komu z brat�� karmelit�n�), m��ete pou��t slo�enku, kterou do tohoto ��sla vkl�d�me. P�n B�h V�m ve Va�ich rodin�ch odpla� v�echnu Va�i p��ze� duchovn� i hmotnou!

Jdi na obsah

Kousek zapomenut� historie:
n�meck� v�honek Karmelu v severn�ch �ech�ch

Kate�ina Lainov�

Spole�enstv� Karmelitek Bo�sk�ho Srdce Je��ova (Carmel a Divino Corde Jesu, DCJ) vzniklo v roce 1891, v dob� masivn� industrializace, kdy dosud nebylo ani stopy po soci�ln�m st�tu, v dob� vzm�haj�c�ho se ateismu a liberalismu. V odpov�� na duchovn� a soci�ln� pot�eby doby se jeho zakladatelka Anna Maria Tauscher rozhodla vytvo�it spole�enstv�, kter� by kontemplativn� duch Karmelu vn�elo do �inn� slu�by opu�t�n�m d�tem. V n�zvu nov�ho spole�enstv� symbolicky vyj�d�ila my�lenku l�sky a usm��en� � spole�enstv� m� l�skou odpov�dat na l�sku Boha Otce, kterou n�m projevil v Je��i Kristu. Ke znaku Karmelu pak p�idala trnovou korunu jako symbol utrpen� mystick�ho t�la Kristova.

V konstituc�ch kongregace, kter� zakladatelka vytvo�ila tak, �e �eholi brat�� blahoslaven� Panny Marie z Hory Karmel opat�ila n�kter�mi dodatky a zm�nami, odpov�daj�c�mi charakteru nov�ho spole�enstv�, najdeme t�i nejd�le�it�j�� body:

Zakladatelka

Zakladatelka � matka Marie Tereza od sv. Josefa

Zakladatelka ��du � Anna Maria Tauscher (��dov�m jm�nem Marie Tereza od sv. Josefa), dcera luter�nsk�ho pastora � se narodila 19. �ervna 1855 v Sadow� u Frankfurtu nad Odrou (dnes Sandow v Polsku). Kdy� j� bylo deset let, rodina se p�est�hovala do Berl�na.
Se zasv�cen�m �ivotem se setkala v dob� dosp�v�n�, kdy� ji a jej� sestru rodi�e na dva roky poslali do penzion�tu v Gnadau. Tamn� �eholnice na Annu Marii ud�laly velk� dojem svou ob�tavost� a l�skou.
Ve sv�ch t�iceti letech se stala vedouc� �stavu pro du�evn� chor� v Kol�n� nad R�nem, a kdy� j� bylo t�iat�icet, p�estoupila k ��mskokatolick� c�rkvi. �editelem kliniky v�ak byl evangel�k, a tak ji tento krok st�l m�sto. Dal�� zam�stn�n� hledala velmi obt�n�, na �as ji pod svou st�echu p�ijaly kol�nsk� augustini�nky a vyd�l�vala si �klidem. Pot� se j� poda�ilo z�skat m�sto spole�nice jist� bohat� d�my, kter� j� po n�jak� dob� darovala v�t�� ��stku pen�z.2 Za tyto pen�ze se Anna Maria Tauscher rozhodla z��dit domov pro opu�t�n� d�ti. V m�stn�m tisku byly tehdy �asto v inzer�tech nab�zeny (na prodej nebo darem) d�ti � neman�elsk�, osi�el�, opu�t�n�, necht�n�. Nouze d�lnick�ch �tvrt� byla obrovsk� � p��bytky t�chto nejchud��ch pracuj�c�ch �asto neposkytovaly v�c ne� st�echu nad hlavou, mnoz� nem�li ani to a museli p�esp�vat v nocleh�rn�ch. Pro velk� po�et d�t� tak tvo�ila ulice hlavn� nebo jedin� m�sto k �ivotu a hr�m.3 Pr�v� t�mto d�tem cht�la Anna Maria poskytnout dobr� domov, vzd�l�n�, a hlavn� l�sku � d�t jim poc�tit, �e jsou cht�n� a milovan�. Toto sv� d�lo zapo�ala roku 1891 a nazvala je Domov sv. Josefa.

Prvn� domov v Berl�n�

D�m, kter� Anna Maria pro prvn� Domov sv. Josefa z�skala, byl pon�kud zanedban� �in��k v Topolov� ulici (Pappelalle), z��sti dosud ob�van� n�jemn�ky. Za�ala zde spolu s n�kolika dru�kami, t�emi d�tmi bez domova a 500 markami v kapse. Cht�la tu postupn� vybudovat nejen domov pro d�ti, ale tak� spole�enstv� sester, kter� by �ily �ivotem Karmelu a z�rove� se v�novaly nejen p��i o d�ti bez domova, ale i dom�c�m misi�m v d�lnick�ch �tvrt�ch a p��i o cizince (v Berl�n� t� doby to byli konkr�tn� Italov�).
Za��tky rozhodn� nebyly snadn� � d�vky, kter� kolem sebe m�la Anna Maria Tauscher zpo��tku, se uk�zaly nedozr�l� k tak obt�n� slu�b� a ona se c�tila velmi osam�l�. Prost�edky na �ivobyt� a na provoz domova sh�n�la obt�n�, tak� proto, �e katolick� tisk sv� �ten��e od podpory domova odrazoval.4 Jej� spole�enstv� tak� dlouho �ekalo na ofici�ln� uzn�n� ze strany past��� c�rkve (od diec�zn�ho biskupa a od ��msk� kurie). P�vodn� m�lo jen status zbo�n�ho spolku s n�zvem �Slu�ebnice Bo�sk�ho Srdce Je��ova�. Proto �lenky nesm�ly nosit �eholn� od�v.

���en� d�la

P�esto se podporovatel� na�li a d�lo se rozb�hlo; v pr�b�hu n�kolika let byly z��zeny dal�� dva domy v Berl�n� a od roku 1897 sestry roz���ily svou �innost do dal��ch zem�. D�vodem bylo i to, �e prvn� d�m v Berl�n� se z d�vodu nesouhlasu m�stn�ho biskupa nemohl st�t mate�sk�m kl�terem, ve kter�m by prob�hal novici�t. Proto Marie Tereza usilovn� cestovala po Evrop� a hledala vst��cn�ho biskupa, kter� by se jej�ho spole�enstv� ujal. Na sv�ch cest�ch zakl�dala st�le nov� domovy sv. Josefa.
V�ude, kde se sestry usadily � a m��ily zejm�na do d�lnick�ch oblast� velk�ch a pr�myslov�ch m�st � z�izovaly domovy sv. Josefa pro d�ti bez domova, v�novaly se v�ak i dal�� slu�b�. Samy v let��ku, kter� vydaly v roce 1918, uv�d�j�, �e k jejich p�soben� pat��:

  1. �V�chova chud�ch, opu�t�n�ch d�t�, kter� od v�ku jednoho roku p�ij�m�me (do na�ich domov�) za poplatek nebo bezplatn� a s mate�skou l�skou o n� pe�ujeme a� do v�ku, kdy chlapci mohou j�t do u�en� a d�vky se dok�� u�ivit samy.�
  2. �Slu�ba d�tem �ij�c�m v rodin�ch: �koln� i p�ed�koln� d�ti z d�lnick�ch rodin mohou v domovech tr�vit bu� cel� den nebo �as po vyu�ov�n�; �kole odrostl� d�vky se tu mohou nau�it ru�n�m a dom�c�m prac�m, p�i�em� ve�ery jsou vyhrazeny d�lnic�m z tov�ren; pokud je t�eba, obdr�� tyto d�ti i pen�ze nebo oble�en�.�
  3. Tzv. vnit�n� misie: �Sestry, kter� se k tomu hod�, vyhled�vaj� katolick� rodiny, aby je povzbudily k n�v�t�v� kostela a p�ij�m�n� sv�tost�, nesezdan� p�ry pak motivuj� k tomu, aby se nechaly oddat v kostele. D�laj� tak� v�e pro to, aby obstaraly chud�m a nemocn�m materi�ln� pomoc, stejn� tak se sna�� p�iv�st rodi�e k tomu, aby nechali pok�t�t svoje �asto nepok�t�n� d�ti a pos�lali je do katolick�ho n�bo�enstv�. Hodiny n�bo�enstv� prob�haj� v domovech sv. Josefa n�kolikr�t do t�dne.
  4. Z�izov�n� ve�ejn�ch kapl�, zejm�na v t�ch m�stech nebo m�stsk�ch �tvrt�ch, kde dosud katolick� kostel nen�, nebo je p��li� daleko. Krom� ka�dodenn� m�e svat� je v domovech ka�d� �tvrtek a p�tek adorace p�ed Nejsv�t�js� Sv�tost�, v ned�li pak slavnostn� m�e s k�z�n�m a odpoledne pobo�nost a po�ehn�n�.�5

V domovech zavedla Marie Tereza (v t� dob� pom�rn� nov�torsk�) rodinn� syst�m � d�ti bydlely ve skupin�ch po �estn�cti s jednou sestrou, kter� je m�la na starosti. Marie Tereza dbala tak� na to, aby pokud mo�no u v�ech domov� sv. Josefa byla zahrada nebo alespo� dvorek, kde by si d�ti mohly hr�t. D�ti z domov� nav�t�vovaly ve�ejn� �koly, aby se nestup�ovala izolovanost od ostatn�ch d�t�.6 Sama Marie Tereza k tomu p�e: �V�chova d�t� se (u n�s) ��d� p��sn�mi pravidly, kter� jsou sestry povinny zachov�vat, a kter� se od po��tku osv�d�ila, nebo� na�e d�ti se oproti d�tem z jin�ch �stav� vyzna�uj� bezstarostnou veselost� a dobr�m zdrav�m.�7
Pom�ry t�kaj�c� se financov�n� provozu domov� se �asem tak� zlep�ily � nov� za��zen� v jin�ch zem�ch byla nejprve financov�na n�meck�mi d�rci, postupn� se v�ak mohla spol�hat na �t�drost m�stn�ch dobrodinc�. Krom� psan� ��dost� o podporu r�zn�m mecen��m i instituc�m chodily sestry po dom�cnostech se sb�rkou.
Jak u� jsme zm�nili, spole�enstv� ���ilo svoji �innost pom�rn� �iv� po cel� Evrop� a �asem dokonce i mimo ni (do Kanady, USA a st�edn� i Ji�n� Ameriky). Soupis domov� sv. Josefa z ��jna roku 1910 uv�d� 1 d�m v It�lii (mate�sk� kl�ter s novici�tem), 6 dom� v Rakousko-Uhersku (z toho 2 v �ech�ch), 2 v Holandsku, 1 v Anglii, 2 ve �v�carsku a 6 dom� v N�mecku (z toho 5 v oblasti Berl�na).8
Cesta k tomu, aby se spole�enstv� d�vek kolem Marie Terezy stalo skute�nou �eholn� komunitou, nebyla snadn�. A�koliv u� v roce 1897 p�ijal Marii Terezu v ��m� gener�ln� p�edstaven� bos�ho Karmelu a p�idru�il ji (ji osobn�) k ��du, cel� jej� spole�enstv� bylo k ��du p�i�len�no a� roku 1904. T�ho� roku byl v italsk�m Rocca di Papa zalo�en novici�tn� d�m a mate�sk� kl�ter. Nov� �ehole byla schv�lena roku 1910 a s kone�nou platnost� roku 1930. Mate�incem se pozd�ji stal kl�ter v holandsk�m Sittardu, posv�cen� roku 1924. Tam byla tak� Marie Tereza po sv� smrti v roce 1938 poh�bena.
Ale vra�me se na po��tek. Prvn�mi domy, kter� Marie Tereza od sv. Josefa zalo�ila mimo oblast N�mecka, byly dva domovy sv. Josefa v severn�ch �ech�ch � v Krupce u Teplic a v nedalek�m Mar�ov� (oba v roce 1896, nebo sp�e 1897).

Krupka

Domov sv. Josefa v Krupce

M�ste�ko pod Kru�n�mi horami, s dlouhou hornickou tradic� (nejprve se tu t�il c�n, pozd�ji uhl�), kter� od poloviny 19. stolet� naplno zas�hla industrializace, se stalo po Berl�n� prvn�m m�stem, kde sestry zalo�ily domov sv. Josefa pro d�ti bez domova. Na podzim roku 1896 si zde pronajaly mal� d�m (�Nazaretsk� domek�) a v b�eznu 1897 tu ji� pe�ovaly o 15 d�t�. Marie Tereza p�e: �Pot�ebnost takov�ho za��zen� se uk�zala okam�it� � domov byl brzy p�epln�n a z�hy byly v sousedstv� pronajaty dal�� prostory, aby bylo mo�no zaopat�it 50 d�t�.�9 I tak musely d�ti p�esp�vat v dal��m dom� vzd�len�m sedm minut ch�ze. Tyto domy nav�c nem�ly ani dvorek ani zahradu.10
��dosti o p�ijet� d�t� do domova se v�ak mno�ily, a proto Marie Tereza Tauscher v roce 1901 Krupku nav�t�vila, aby tu pomohla s nalezen�m vhodn�j��ch prostor. S pomoc� rektora jezuitsk� koleje v Bohosudov� se poda�ilo v Krupce z�skat rozs�hl� pozemek, zvan� Lu�n� Dv�r (Auenhof), jeho� p�ednostmi byly zejm�na velk� zahrada a samostatn� stoj�c� n�zk� budova, kterou sestry ihned p�ebudovaly na kapli.11 P�es men�� pot�e s m�stn�m far��em, zap���in�n� t�m, �e spole�enstv� nem�lo v Rakousko-Uhersku registraci p�ed st�tem, se tu sestry v�born� zabydlely a dokonce z�skaly od litom��ick�ho biskupa Emanuela Jana Sch�bela (1882�1909) pr�vo nosit v jeho diec�zi �eholn� od�v. Biskup jim tak� pravideln� ustanovoval zpov�dn�ky z �ad m�stn�ho duchovenstva. Ke z��zen� novici�tu v Krupce v�ak nesvolil.

Mar�ov

Domov sv. Josefa v Mar�ov�

Kr�tce po z��zen� domova v Krupce se sestry usadily tak� o kousek d�l, v Mar�ov�. Historie tohoto domu je pom�rn� kr�tk�. Pozvali je sem m�stn� kn�z P. Sch�fer a Msgr. Kovac. D�m, kter� sestr�m nab�dli, pat�il rodin� mons. Kovace. Marie Tereza o tom napsala: �Byl to star� ml�n, vzd�len� od kostela 30 minut ch�ze. Budova ani jej� poloha rozhodn� nebyly pro n�s vhodn�, p�esto ji bylo t�eba �v poko�e� p�ijmout.�12 Pater Sch�fer se v�ak od po��tku vm�oval do �innosti sester a do chodu domova sv. Josefa, ur�il sestry i p�edstavenou, kter� tam m�ly p�sobit, a posl�ze prakticky p�evzal veden� domu. Tyto sestry se ov�em pak odtrhly od ��du a ode�ly. Po��dek byl obnoven a� p��chodem nov�ch v�rn�ch sester z N�mecka (roku 1898). Mons. Kovac matku Marii Terezu vyb�dl, aby jej� sestry v Rakousko-Uhersku vstoupily do t�et�ho ��du Karmelu, kter� zde m�l (narozd�l od jej�ho spole�enstv�) st�tn� souhlas, nebo aby ode�ly. �Nikdo z n�s necht�l vstoupit do III. ��du, a tak jsme se rozhodly Mar�ov opustit.�13



Most

Na zahrad� prvn�ho domova v Most�

Z Mar�ova se sestry i s d�tmi, o n� pe�ovaly, p�est�hovaly v zim� roku 1900 do Mostu. Zde se jim dostalo po v�ech str�nk�ch vl�dn�ho p�ijet�. Mosteck� d�kan byl za jejich p��chod vd��n� a obyvatel� byli rovn� vst��cn�. Sestry si nejprve pronajaly domek v Jezern� ulici naproti kapuc�nsk�mu kl�teru. Domek m�l vzadu i malou zahr�dku a kostel byl p�es ulici, co� oboj� sestr�m i d�tem velmi vyhovovalo.
Po��zen� domu v Most� a st�hov�n� z Mar�ova se z��astnila i matka Marie Tereza; sestra Maria-Theresia Demetz, kter� ji p�i tom doprov�zela, o tom pod�v� sv�dectv�: �Brzy r�no jsme �ly do kapuc�nsk�ho kostela, kde bylo n�kolik m�� svat�ch. Odtud m� mil� matka poslala rovnou na n�dra��, abych v Mar�ov� vyzvedla d�ti a sestry. Tam ji� st�l velk� v�z nalo�en� r�my postel�, stoly, lavicemi a slamn�ky, mezi t�m kuchy�sk� pot�eby a n�dob�, pytle ze sp�e a podobn�. Sestry u�ily chlapc�m ruksaky, aby si v nich mohli odn�st svoje osobn� v�ci... Ka�d� sestra vzala jedno d�t� do n�ru�e, dal�� vedla za ruku a tak se �lo p�l hodiny k�upaj�c�m sn�hem na n�dra��. Bylo to v lednu roku 1900. D�ti z toho m�ly velkou legraci... V�dy� pro mnoh� to byla jejich prvn� cesta vlakem po �eleznici, tedy b�je�n� z�itek... Za hodinu jsme byli v p�kn�m m�st� Mostu a pestr� houf proch�zel ru�n�mi ulicemi. Tu se otev�raly dve�e i okna, aby se lid� pod�vali na tu zvl�tn� karavanu, kter� proch�zela kolem. �To jsou sirotci�, zaslechli jsme, �v Jezern� ulici se otev�r� sirot�inec. Ach, ti uboz� mal� chud��kov�!�... Mezit�m ji� p�ich�zeli dob�� lid� a p�in�eli dary �pro uboh� mal� sirotky�, jak jim ��kali... A tak to moste�t� d�lali st�le, tak�e tam nebyla ��dn� nouze.�14
Druh� domov sv. Josefa v Most�Po �tvrtstolet� sv�ho p�soben� v tomto m�st� (r. 1926) sestry z�skaly rozlehl� pozemek v mosteck� �tvrti Zahra�any a postavily tam velk� d�m se zahradou. Na tomto m�st� p�sobily dal��ch zhruba 20 let.15
Sestry zam��lely z��dit je�t� jeden domov sv. Josefa � v Chebu. M�l slou�it i jako provinci�ln� d�m s novici�tem. V soupise dom� z roku 1910 Cheb figuruje s pozn�mkou, �e d�m zde bude zalo�en po uzn�n� ��du ze strany Rakousko-Uherska. Toto uzn�n� sestry je�t� v roce 1910 z�skaly, k zalo�en� domu v�ak nakonec nedo�lo.



Po druh� sv�tov� v�lce

Po v�lce, kdy� do �eskoslovenska p�i�li Rusov�, p�ipojily se sestry i s d�tmi k proudu uprchl�k� m���c�mu do N�mecka. Krupku opustily ji� po��tkem �ervna 1945. Sv�dectv� o p��chodu rusk�ch voj�k� do Krupky a n�sledn�m �t�ku obyvatel vyl��ila jedna z tamn�ch sester, Magdalena, kter� dosud �ije v mate�sk�m kl�te�e v holandsk�m Sittardu: cesta v�lkou poni�en�mi kraji byla hodn� strastipln� i nebezpe�n�, uprchl�ci byli rusk�mi voj�ky ohro�ov�ni a olupov�ni o to m�lo, co si nesli s sebou, putovali o hladu a ��zni v p�epln�n�ch vagonech, i dobyt��ch. Zpr�va v�ak p�in�� i sv�dectv� o pomoci od dobr�ch lid�, kter� ute�enci cestou potkali. Nakonec sestry s d�tmi ��astn� dorazily do domova sv. Josefa v Berl�n� v Topolov� ulici.16
Domov sv. Josefa v Krupce byl vyvlastn�n st�tem, domov v Most� musely sestry prodat, k �emu� bylo z ��ma svoleno roku 1948.17 D�m v Most� v�ak ani pot� nep�estal slou�it d�tem: n�jakou dobu byla v jednom ze dvou k��del dokonce um�st�na d�tsk� nemocnice, pot� tu byl kojeneck� �stav, nyn� je zde domov pro d�ti do t�� let v�ku.
Sestry, kter� hned po v�lce neuprchly, byly po z�kazu ve�ejn�ho p�soben� �ehol� komunistick�m re�imem internov�ny ve sb�rn�m kl�te�e v B�l� Vod� (na Jesenicku u hranic s Polskem), spolu s dal��mi asi 300 �eholnicemi z 12 r�zn�ch ��d�. Je�t� v roce 1950 se n�meck�m sestr�m s velk�mi obt�emi poda�ilo odej�t do zahrani��, av�ak deset sester v B�l� Vod� z�stalo, p�es intervence z mate�sk�ho kl�tera. V jejich st��� se tam o n� pak a� do jejich smrti s l�skou staraly sestry vincentky. Posledn� karmelitka Bo�sk�ho Srdce Je��ova zem�ela v B�l� Vod� v prosinci 1989 ve v�ku 97 let.18

Sou�asnost

Nyn� u� v na�ich zem�ch Karmelitky Bo�sk�ho Srdce Je��ova nep�sob�. Nejbl�e je najdeme u soused� v Rakousku a N�mecku, nejd�le na jihoamerick�m kontinentu. Prvn� d�m v berl�nsk� Topolov� ulici fungoval i v �asech NDR, nyn� slou�� jako domov pro seniory, mate�sk� �kola a biskupsk� vzd�l�vac� st�edisko. Ostatn� domy v Berl�n� musely b�t kv�li nedostatku sester uzav�eny.
Spole�enstv� se � tak jako na po��tku sv� existence � sna�� odpov�dat na pot�eby doby: �innost sester se posunula od p��e o sirotky k p��i o seniory, k pomoci ve farn� pastoraci, p��i o matky a cizince, v�dy podle hesla zakladatelky, matky Marie Terezy od sv. Josefa: �Ve v�ech vid�t Boha, ve v�ech Boha milovat, Bohu ve v�ech slou�it�.
Marie Tereza Tauscher byla 13. kv�tna 2006 blaho�e�ena. P�itom bylo stanoveno, aby se jej� pam�tka p�i liturgii p�ipom�nala 30. ��jna � toho dne v roce 1888 konvertovala ke katolick� c�rkvi.

�Temn� noc�
v k�z�n�ch Jana Taulera

Fra. Jan od sv. Bruna, OCD

Nauka o �temn� noci�1 jako etap� zvl�t� intenzivn�ho o�i��ov�n�, do kter�ho �lov�k vstupuje (nebo je Bohem uv�d�n) na sv� duchovn� pouti, b�v� spojov�na zejm�na se jm�nem bos�ho karmelit�na, mystick�ho u�itele, sv. Jana od K��e. A skute�n�, sv. Jan m� mimo��dnou z�sluhu nejen v tom, �e temnou noc do hloubi du�e pro�il, ale tak� v tom, �e dok�zal svou zku�enost vyj�d�it a uspo��dat do trakt�t�, v nich� systematicky pojedn�v� o v�znamu a m�stu temn� noci v �ivot� �lov�ka.
Dominik�n Jan Tauler2 nevytvo�il sv�m d�lem synt�zu podobnou t�, kterou po sob� zanechal sv. Jan od K��e. Jist� je to d�no i t�m, �e Tauler nikdy nesepsal jedin� trakt�t, ve�ker� jeho dochovan� d�lo ��t� asi 90 k�z�n�, zachycen�ch jeho poslucha�i, p�edev��m �eholn�ky a �eholnicemi ve �trasburku a Kol�n� nad R�nem. P�esto se d� ��ci, �e temnota nebo i cel� obdob� �temn� noci� je ve zm�n�n�ch k�z�n�ch t�matem pom�rn� hojn� zastoupen�m a pova�ovan�m � podobn� jako u Jana od K��e � za mimo��dn� d�le�itou, lze dokonce ��ci za p�elomovou, etapu na cest� k sjednocen� s Bohem �i �narozen� Boha v du�i�.3 S�m Jan od K��e d�lo sv�ho o dv� st� let star��ho p�edch�dce �etl a nechal se j�m v�znamn� inspirovat.
Pod�vejme se nejprve, jak� m�sto zauj�m� �temn� noc� v celku Taulerovy nauky.

1. Bo�� z�m�r s �lov�kem

V k�z�n�, kter� je v edic�ch uv�d�no jako prvn�, prosloven�m na Bo�� hod v�no�n�, se Tauler zmi�uje o troj�m zrozen� Bo��ho Syna, kter� v tento den tak� slav�me. Krom� rozen� �v bo�sk� podstat� a rozd�lnosti Osob� a pozemsk�ho narozen� z Panny Marie zn� mystik je�t� rozen�, kter� �spo��v� v tom, �e se B�h den co den a hodinu co hodinu vpravd� duchovn� rod� v ka�d� dobr� du�i milost� a l�skou.�4 D� se ��ci, �e tato my�lenka bude, i kdy� n�kdy vyj�d�ena jin�mi slovy, �st�edn� ve v�t�in� Taulerov�ch k�z�n� na nejr�zn�j�� biblick� texty, �ten� b�hem liturgick�ho roku, kter� v�ak v�dy budou vylo�eny s poukazem na sjednocen� �lov�ka s Bohem a Bo�� zrozen� v �lov�ku.
V des�t�m k�z�n� takto parafr�zuje Je��ova slova z velekn�sk� modlitby: �A� jsou s n�mi jedno, jako my jsme jedno, j� v tob� a ty ve mn�, ne spojeni, n�br� dokonale jedno; a� i oni jsou jedno s n�mi, ne v�ak p�irozenost�, n�br� milost�.�5 Toto zrozen� skrze milost p�sob� v �lov�ku Duch svat�. Tauler klade velk� d�raz na otev�enost �lov�ka, na jeho disponovanost pro p�ijet� Ducha a narozen� Boha v du�i. P�edkl�d� v tomto ohledu na prvn� pohled a� nelidsk� po�adavky: �lov�k mus� usebrat a obr�tit v�echny sv� s�ly, ni��� i vy���, aby tak do�lo ke sjednocen� v�eho rozpt�len�, mus� hledat ve v�em pouze Boha a nehledat �t�chu jinde ne� v Bohu. D�le je pot�eba osvobodit se od ve�ker�ho lp�n� a vlastn�n� a doj�t radik�ln� pokory, kter� se zcela otev�r� Bohu a o�ek�v� v�e pouze od Boha, bez n�roku, �e by �lov�k mohl n��eho dos�hnout pouze vlastn�mi silami nebo vlastn�m p�i�in�n�m.
V k�z�n� �estn�ct�m, kde Tauler komentuje ver�e Janova evangelia (16,7-15) a p�edev��m Krist�v v�rok: �Je pro v�s dob�e, �e odch�z�m. Kdy� neodejdu, P��mluvce k v�m nep�ijde,� vykl�d� tato m�sta ve smyslu, �e je nutn�, abychom pro�li situacemi, kdy se n�m Kristus bude zd�t daleko a budeme zakou�et opu�t�nost, bez�t�nost, neschopnost k jak�mukoli dobr�mu d�lu a budeme nete�n�, chladn�, t�kop�dn� a zarmoucen�.6 Popis t�chto bez�t�n�ch stav� a pocit� se pak �asto opakuje, i kdy� jin�mi slovy, i v �ad� dal��ch k�z�n�. �lov�k v on�ch chv�l�ch nem� situaci ve sv�ch rukou, modern�mi pojmy bychom mohli ��ci, �e m��e zakou�et stavy bl�zk� a� jak�musi psychick�mu zhroucen�, nebo� Tauler varuje, �e se m��e objevit i �nekontrolovateln� smutek�. B�h v�ak m� situaci pevn� ve sv�ch rukou, ��d� jen od �lov�ka, aby se nechal p�etv��et, o�i��ovat, aby byl ochotn� �sn�et Boha�.7 Pokud k tomu �lov�k p�ivol�, dojde obdivuhodn� prom�ny: mnohost se stane jednoduchost�,8 utrpen� radost�, rozru�en� klidem a ka�d� ho�kost se prom�n� v pravou sladkost.
Nast�nili jsme tedy c�l, ke kter�mu B�h tou�� �lov�ka v�st (ke sjednocen� se sebou sam�m, k jeho vlastn�mu narozen� v n�s), i n�ro�nou cestu, po n� se k tomuto c�li doch�z� (cestu postupn�ho o�i��ov�n�). A pr�v� t�to cest� bychom se ���eji v�novali v n�sleduj�c�m bod�.

2. �Temn� noc� aktivn� a pasivn�

Je t�eba zd�raznit, �e Jan Tauler nepou��v� terminologii svat�ho Jana od K��e a o aktivn� a pasivn� noci ve sv�ch k�z�n�ch nemluv�. P�esto se zd�, �e rozezn�v� jak�si dv� z�kladn� etapy duchovn�ho putov�n�. V jedn� je aktivn�m �lov�k, kter� hled� Boha, v druh� B�h, kter� hled� �lov�ka. Zvl�t� patrn� je to v k�z�n� t�ic�t�m sedm�m, v n�m� Tauler pod�v� alegorick� v�klad evangelijn�ho podobenstv� o �en�, kter� ztratila jednu st��brnou minci (Lk 15,8a): �Jak prob�h� toto hled�n� v �lov�ku? D�je se v n�m jednak zp�sobem �inn�m, jednak trpn�m. �inn� hled�n� spo��v� v tom, �e �lov�k hled�; trpn� pak v tom, �e je hled�n.� Aktivn� hled�n� pak prob�h� jednak �vn�j�kov�, co� spo��v� p�edev��m v p�stov�n� ctnost�, a jednak �vnit�n�; a toto vnit�n� hled�n� spo��v� v tom, �e ��lov�k vch�z� do sv�ho vlastn�ho z�kladu, do sam�ho nitra a tam hled� Boha, jak n�s s�m o tom pou�il, kdy� �ekl: �Kr�lovstv� Bo�� je ve v�s�. Kdo chce nal�zt toto kr�lovstv� � a to je B�h s cel�m sv�m bohatstv�m a ve sv�m vlastn�m byt� a p�irozenosti �, ten ho mus� hledat tam, kde je: v nejvnit�n�j��m z�kladu, kde je B�h du�i daleko bli��� a vnit�n�j��, ne� je ona sama sob�.�9
Na toto hled�n�, kter� �lov�k vn�m� jako hled�n� ze sv� strany, navazuje hled�n� z Bo�� strany: �Kdy� �lov�k do takov�ho domu vejde a hled� tam Boha, obr�t� cel� d�m vzh�ru nohama. Na�e� B�h hled� zase jeho a obrac� cel� d�m naruby jako ten, kdo n�co hled�: to odhod� sem, to zas tam, a� najde, co hled�. Pr�v� tak je to s t�mto �lov�kem: jakmile vejde do toho domu a hled� Boha v tom nejvnit�n�j��m z�kladu, tu p�ich�z� B�h a s�m hled� �lov�ka a cel� d�m obr�t� naruby.�10 Nutnost tohoto Bo��ho z�sahu k tomu, aby se n�kdo mohl st�t opravdu �lov�kem Bo��m � �vzne�en�m�, poukazuje jednak na nedostate�nost lidsk�ho nahl�en� v�c�, kter� mus� dostat jak�si Bo�� punc, a jednak na naprostou prvo�adost pasivn� askeze p�ed aktivn�, co� je jeden ze z�sadn�ch aspekt� spirituality r�nsko-vl�msk�ch mystik�.11 V tomt� 37. k�z�n� Tauler upozor�uje, �e jakmile �B�h vstoup� do tohoto domu, do vnit�n�ho z�kladu, v�echny zp�soby a formy, v nich� se B�h tak �i onak p�edstavuje, jsou �lov�ku od�aty a v�echno je nadobro p�evr�ceno, jako by �lov�k nic z toho nikdy nep�ijal�. Zde jasn� spat�ujeme prvenstv� askeze, kterou jsme nazvali pasivn�: �V takov�m p�evracen�, pokud se mu �lov�k dok�e odevzdat, je doveden nev�slovn� d�l, ne� ve v�ech t�ch skutc�ch, zp�sobech a z�m�rech, kter� kdy byly vymy�leny a vynalezeny.� Jak bude toto �p�evracen� a vymet�n� domu� pro��v�no dramaticky, z�le�� na dispozici �lov�ka. Tak ve sv�m k�z�n� na Zjeven� P�n�12 Tauler alegoricky vykl�d� v�znam dar�, kter� m�gov� p�inesli do Betl�ma. Myrha, kter� je ho�k�, je d�v�na �lov�ku, kdy� se odvrac� od sv�ta a obrac� se k Bohu. M� zapudit ka�d� zal�ben� a zadostiu�in�n�, kter� �lov�k nach�z� ve stvo�en�, nebo� je t�eba vylou�it ka�dou �vlastnickou radost�. Tato myrha mus� b�t ho�k� t�m v�c, ��m v�t�� bylo (nez��zen�) p�ilnut� ke tvor�m. Je to �ho�kost p�eho�k�.

3. T�i obdob� duchovn�ho r�stu a nutnost temn� noci

Nyn� se je�t� pokus�me vymezit m�sto �temn� noci� v celkov�m sch�matu duchovn�ho rozvoje �lov�ka, kter� je mo�n� v k�z�n�ch zachytit, a spolu s t�m prohloubit odpov�� na mo�nou n�mitku: pro� je tolik d�le�it� proj�t chv�lemi �i cel�m obdob�m utrpen�, kter�ho se nav�c nedost�v� �za trest� �lov�ku vysloven� zka�en�mu a zl�mu, ale naopak oby�ejn� �lov�ku sm��uj�c�mu s rozhodnost� za Bohem?
Tauler pochopiteln� nepop�r�, �e �lov�k je ve sv�m z�kladu dobr�. D�le�it� v�ak je pr�v� ch�p�n� tohoto z�kladu. Je to jak�si �m�sto� v �lov�ku, to nejvy��� a nejvzne�en�j��, co v �lov�ku je, kde je �lov�k nejv�ce s�m sebou a kde se tak� nach�z� Bo�� obraz,13 kter� je do n�s vlo�en. V k�z�n� na ver� z Izai�e: �Povsta�, Jeruzal�me, a rozjasni se!� (60,1) ��k� Jan Tauler: �B�h si nep�eje a nepot�ebuje nic jin�ho na cel�m sv�t� ne� jedinou v�c... naj�t vzne�en� z�klad �lov�ka svobodn� a dob�e p�ipraven�, aby v n�m mohl uskute�nit sv� u�lechtil� a bo�sk� d�lo.�14 Kdy� se toto d�lo uskute�n�, vych�z� z tohoto z�kladu sv�tlo a energie i do ostatn�ch, ni���ch ��st� �lov�ka. V tomto smyslu pak Tauler z�ejm� voln� cituje v�rok mistra Eckharta na ��dov� kapitule: �Sv�tlo Je��e Krista z��� v na�em nitru jasn�ji, ne� mohou z��it v�echna slunce na nebi; z��� z ��sti vnit�n� do ��sti vn�j��, ne z vn�j�ku dovnit�.�15
Tauler si je v�ak v�dom, �e jen m�lokdo �ije v sou�asn�m stavu lidsk� p�irozenosti �ivotem pramen�c�m z tohoto sv�ho nejhlub��ho z�kladu a tedy z Boha. Mnoho lid� si vytvo�ilo �fale�n� z�klad�, jak�si pouze psychologick� j�, z kter�ho pak vych�zej� v�echny jejich postoje a zp�soby jedn�n�. Hlavn�m znakem takov�ho �ivota je duch p�ivlast�ov�n�, kter� chce v�e pro sebe, v�echny v�ci vztahuje k sob�, a ne k Bohu, ve v�em hled� v posledku sebe, a ne Boha. Dal��mi znaky �ivota na t�to v�ce vn�j�� lidsk� rovin� je �z�konictv� a farizejstv�, na kter�m �lov�k lp� a nechce se ho vzd�t. �Z�kon�ky se rozum� lid� racion�ln�, kte�� p�ekrucuj� v�echno podle sv�ho rozumov�n� a smyslovosti; vn�maj� skrze smysly a v�e pod�izuj� rozumu jako zp�sobu k pochopen� velk�ch v�c�; v tomto jedn�n� nach�zej� svou sl�vu a vyslovuj� velk� slova, ale v z�kladu, odkud by pravda m�la pramenit, z�st�vaj� pr�zdn� a zanedban�.� (...) �Farizeov� jsou oni zbo�n� lid�, kte�� se pokl�daj� za dobr�, maj� �ctu k sob� sam�m, jsou ne�stupn� ve sv�ch p�edsevzet�ch a cvi�en�ch, sv� zvyky kladou nad v�echno ostatn� a cht�j� pro to b�t ct�ni a ve sv�m z�kladu k�raj� v�echny, kte�� nejednaj� tak jako oni.�
Jak bylo �e�eno, B�h tou�� po vyl��en� �lov�ka, po jeho osvobozen� od jeho zaujet� sebou sam�m. �Temn� noc� je prost�edkem, kter� B�h s nesm�rnou l�skou pou��v�, aby se toto d�lo zbo��t�n�, narozen� Boha v �lov�ku, mohlo uskute�nit. Je nutn�, proto�e fale�n� z�klad je �asto velice subtiln� a skryt�, tak�e ho �lov�k nedok�e rozpoznat, a i kdy� ho pozn�v�, nen� ho svou aktivitou a askez� schopen zcela � a snad lze ��ci, �e ani ne z v�t�� ��sti � odstranit. Temn� noc je tedy jednou z etap duchovn�ho putov�n�.
Jan Tauler �len� duchovn� �ivot podle klasick�ho sch�matu: za��te�n�k � pokro�il� � dokonal�, p�i�em� p�echod mezi t�mito stupni p�edstavuj� dva procesy prom�ny: od nepodobnosti k podobnosti a od podobnosti k jednot�. K vykreslen� t�to skute�nosti p�ipodob�ov�n� pou��v� obraz d�eva, kter� je prostupov�no ohn�m, a� se s n�m nakonec st�v� jedinou v�c�.16 Ne� se tak v�ak stane, �p�irozenost mus� vytrp�t mnoho smrt�.� �Na tomto putov�n� je mnoho divok�ch cest, pust�ch a nezn�m�ch, po kter�ch B�h vede �lov�ka, p�itahuje ho a u�� um�rat. � d�ti, jak vzne�en�, plodn� a podivuhodn� kr�sn� �ivot roste z tohoto um�r�n�!�
Je�t� ne� �lov�k vstoup� do zm�n�n�ho um�r�n�, pot� co se ho B�h za�ne dot�kat a v�st ho k sob�, zakou�� �lov�k velkou radost, av�ak radost �asto p��li� vn�j��, kter� nav�c u��v� jaksi nem�rn�. �Nech� si nabere tolik bo�sk�ho n�poje a pln�mi dou�ky pije, a� bude docela opil� a tak pln� Boha, �e sam�m blahem a plnost� zapomene s�m na sebe. P�ipadne mu pak, �e dok�e divy, �e by nezran�n pro�el ohn�m, vodou, skrze tis�c me�� �e by pronikl..., a neboj� se smrti, radosti ani bolesti. To proto, �e je opil�; ��k� se tomu �j�sot� � jubilieren. Takov� lid� chv�li k�i��, chv�li se sm�j�, chv�li zase zp�vaj�...�
Zde v�ak kon�� prvn� etapa a za��n� druh�, �as noci. �Kdy� n� milovan� P�n vid�, �e na sebe cht�j� lid� nalo�it p��li� mnoho,... zakro�� jako dobr� hospod��, kter� m� ve skl�pku spoustu znamenit�ho v�na, a jen co si lehne a usne, p�ikradou se jeho d�ti a t�m v�nem se nadobro opij�. Kdy� pak vstane a uvid�, co se stalo, popadne po��dn� prut a tak jim na�leh�, �e budou pr�v� tak smutn�, jako byly p�edt�m vesel�, a pod� jim tolik vody, �e budou st��zliv� pr�v� tak, jak byly p�edt�m opil�.17
Tato tvrd� Bo�� v�chova v�ak nen� samo��eln�. �On je takto vyl�kal a vysvobodil z nich sam�ch a ze zajet� trp�c�ch tvor�, jen�e oni t�m a� p��li� zdivo�eli, a tak je chce te� p�iv�st k sob� st��zliv�. Oni se pak p�kn� upokoj� a zklidn� a vid�, kdo jsou a co zmohou, proto�e p�i�li k sob�. Ti, kter� d��v nikdo nedok�zal spoutat, kte�� cht�li po��d v�c, ne� jim kdo mohl d�t, kte�� cht�li v�c vytrp�t a v�c vykonat, ti jsou te� takto um�rn�n�.�18 Uveden� citace ji� p�edznamen�v�, co je nejd�le�it�j�� podm�nkou, kter� umo�n� p��chod Ducha svat�ho a Bo�� narozen� v n�s. Je j� pokora. Ctnost, kter� se ve v�ech Taulerov�ch k�z�n�ch neust�le vrac�. Podle pokory �i p�chy se pozn� prav� Bo�� p��tel od fale�n�ho, pravov�rn� od heretika.19 Tato pokora v�ak nevych�z� pouze z racion�ln� �vahy �lov�ka o vlastn� schopnosti �i neschopnosti vykonat to �i ono. Je to postoj naprost�ho odevzd�n� se do Bo��ch rukou, v pravd� o sob� sam�m. V�echny noci sm��uj� k tomuto vzd�n� se Bohu, kter�ho je �lov�k schopen tehdy, kdy� je svle�en ze sv� poru�en� p�irozenosti, kter� hled� p�edev��m sebe (i kdy� maskovan� a rafinovan�), kdy� na m�sto fale�n�ho psychologick�ho j� nastupuje prav� j�, kter� bylo ukryto v dosud neobjeven�m z�kladu.
Za p��klad pokorn�ho �lov�ka Tauler d�v� svat�ho Jana K�titele, kter� na dotazy posl� od �id� a farize�: �Jsi Eli�?...� (srv. Jan 1,19-27) odpov�d�: �Nejsem�.20 �T�m�� nikdo nechce vyslovit �Nejsem, j� nejsem nic,�� � ve z�ejm�m smyslu: j� nejsem ten d�le�it�, nejsem ten, kter� chce st�t v pop�ed�. V�ichni cht�j� b�t �n�co�. Kdy� ale n�kdo z cel�ho miluj�c�ho srdce dok�e ��ci: �j� nejsem�, pramen� ze z�kladu toho �lov�ka v��n� �J� jsem.� Tento zd�nliv� paradox poukazuje na fakt, �e kdy� se �lov�k dok�e vzd�t sebepotvrzov�n� ze sv� strany, rod� se v n�m prav� byt�, byt� Boha p��tomn�ho uvnit� n�s.
Proto�e je n� duchovn� vzestup p�edev��m sestupem do propasti na�� vlastn� chudoby, vypl�v� z toho i dal�� zd�nliv� protiklad: samotn� p�ek�ky na na�� cest� � p�dy, nev�rnosti, neschopnost pln� se odevzdat, nemo�nost vyko�enit v�e zl� v n�s, se mohou a maj� st�t prost�edkem, kter� n�s uvede hloub�ji do propasti na�� chudoby a otev�e n�s perspektiv� Bo��ho milosrdenstv�. �Kdy� je pole vyplen�, z�stane �asto v hloubce ko��nek onoho plevele, ale nikdo si ho nev�imne..., kdy� m� pak dobr� semeno vyr�st, vyroste i plevel... Proto se poko�te a s trp�livost� hle�te na plevel ve v�s a jednejte tak, aby se on stal va��m o�istcem.�21
Je�t� d�l jde Tauler v nauce o p�ek�k�ch, kter� n�s v posledku p�iv�d�j� k Bohu, v k�z�n� prosloven�m v den, kdy se slavila p�ipom�nka zjeven� archand�la Michaela na ho�e Gargano.22 Podle n�j krom� toho, �e m� ka�d� �lov�k sv�ho dobr�ho and�la, kter� ho ochra�uje, m� tak� sv�ho zl�ho and�la, kter� mu neust�le stroj� p�ek�ky a podn�cuje ho ke zl�mu, tak jako dobr� and�l k dobr�mu. Kdyby v�ak �lov�k byl moudr� a sv�domit�, odpor a zkou�ky ze strany ��bla by pro n�ho byly mnohem prosp�n�j�� ne� v�e, co p�ich�z� od dobr�ho and�la. Nebo� pakli�e nen� boj, nebude ani v�t�zstv�.23Tato nauka se m��e zd�t pon�kud p�ehnan�, ale v posledku ukazuje na Tauler�v optimismus a v�ru v kone�n� v�t�zstv� dobra. Tou�� pravd�podobn� zbavit sv� poslucha�e p�ehnan�ho strachu ze Zl�ho. Ten je p�ece pod��zen Bohu a nem� moc zv�t�zit (definitivn�) nad t�m, kdo kr��� v s�le Bo��. Naopak svou �innost� vposledku napom�h� v�stupu �lov�ka k Bohu, ��m� vlastn� zesm��uje s�m sebe. I ve vztahu ke zl�mu duchu plat�: �v�echno napom�h� k dobr�mu t�m, kdo miluj� Boha� (��m 8,28).
Kdy� �lov�k projde v�emi zkou�kami, utrpen�m a temnotou, kter� ho o�i��uj�, a no�� se v hlubok� poko�e do sv�ho z�kladu, zakou�� v sob� cosi z bo�sk�ho zrozen� a st�v� se vzne�en�m �lov�kem. Takov� �lov�k �p�ij�m� sv�dectv� o sv�tle� (srv. Jan 1,7) v ni���ch i vy���ch sil�ch. Tak v rozumu �v tom vnit�n�m stvo�en�m sv�tle vid� a ch�pe to, co je bo�sk�. Z Taulerova textu se dokonce zd�, �e �lov�k ji� do ur�it� m�ry vstupuje do perspektivy �ivota budouc�ho v�ku. �Kdo by sem pronikl (toti� do vnit�n�ho z�kladu), nalezl by vpravd� Boha a s�m sebe by shledal naprosto a jednodu�e v Bohu; proto�e odtud se B�h nikdy nevzdaluje... Tento z�klad � jestli�e si ho �lov�k bedliv� hled� � vyza�uje do sil, kter� jsou pod n�m, a jak ni��� tak vy��� s�ly t�hne a �ene zp�tky k jejich p�vodu a po��tku, pakli�e je �lov�k v��i tomu bd�l�, z�st�v� u sebe a naslouch� l�skypln�mu hlasu, kter� vol� na pou�ti v tomto z�kladu a v�echno do n�j st�le v�ce p�iv�d�.�
Mysl�m, �e posledn� ��dky n�m daly nahl�dnout, jak si Jan Tauler p�edstavuje ide�l kontemplativn�ho �lov�ka. Nen� to �lov�k, kter� m� mimo��dn� z�itky a zjeven� � ty Jan Tauler naopak sp�e odm�t� � ani nejde o �lov�ka, kter� nutn� �ije v samot� � a�koli v�znam �eholn�ho �ivota je v jeho k�z�n�ch opakovan� vyzdvihov�n � ale jde o �lov�ka, kter� byl uveden do nejhlub�� sf�ry sv�ho byt�, kde nejjasn�ji z��� Bo�� obraz, ke kter�mu jsme byli Bohem u�in�ni, a takto ukryt ve sv�m z�kladu odtud nahl�� � kontemplativn�m pohledem � i v�echny �prost� a oby�ejn� v�ci tohoto sv�ta.

4.Nesplniteln� a nikdy nekon��c� �kol

�lov�k, kter� dos�hne �stavu dokonalosti�� co� nem��e nastat d��ve, ne� mu P�n �ekne podobn� jako chrom�mu u rybn�ka Bethezda: �Vsta�,� (srv. Jan 5,8) � se st�v� skute�n�m �mistrem �ivota�.24 Zakou�� bytostn� pokoj a svobodu, kter� jsou velmi rozd�ln� od pokoje a svobody t�ch, kte�� �v���, �e se osvobod� sami, a p�etrh�vaj� pouta d��ve, ne� je �as.� Mist�i �ivota jsou pak t�mi, jejich� k�z�n� a zv�stov�n� Boha vych�z� ze zku�enosti, a je proto prosp�n� a plodn�.
Na za��tku �l�nku jsme se zm�nili o rozhoduj�c� �loze Ducha svat�ho na cest� zbo��t�n�. Duch svat� p�sob� bo�sk� zrozen� v �lov�ku. Bylo �e�eno, �e �lov�k se na jeho p��chod mus� n�le�it� p�ipravit. P��prava, spo��vaj�c� v askezi �inn� a trpn�, v�ak p�esahuje mo�nosti �lov�ka. Proto Tauler ��k� v k�z�n� prosloven�m o Letnic�ch: �Tam, kde m� b�t p�ijat Duch svat�, mus� on s�m p�ipravit m�sto, vytvo�it zde prost�ednictv�m sebe sama vlastn� receptivitu a tak� zde s�m sebe p�ijmout.�25 Tento na prvn� pohled op�t zvl�tn� v�rok chce snad ��ci zhruba toto: i ve f�zi, kterou my vn�m�me jako �aktivn�, jako f�zi na�� �innosti a �sil�, je hlavn�m konaj�c�m s�m B�h. On je hlavn�m konaj�c�m i tehdy, kdy� se nach�z�me v �noci� a Bo�� p��tomnost si neuv�domujeme. �as �Letnic na�eho �ivota� je pak �asem, kdy si pln�ji, zjevn�ji a v hloubi sebe sam�ch uv�dom�me Bo�� p��tomnost a dok�eme se z n� radovat a ��t.
Proto�e v�ak proces sjednocen� nem��e b�t zde na zemi nikdy ukon�en, i pro �dokonal� je zde st�l� mo�nost (a nutnost) r�st a men�it se. Men�it se ve sv�ch pouze lidsk�ch pl�nech a n�hledech a r�st v byt� Bo��m d�t�tem. Dovol�m si tento �l�nek ukon�it slovy, kter�mi Jan Tauler kon�� mnoho sv�ch k�z�n�: �A� se na n�s toto v�e vypln�. K tomu n�m pom�hej B�h. Amen.�

N�kolik podn�t� z �etby
karmelit�nsk� �ehole svat�ho Alberta
(2. ��st)

P. Gorazd Cetkovsk�, O.Carm.

D�le je hned na za��tku textu �ehole pozoruhodn�, �e biskup Albert napsal tato pravidla na ��dost brat��: �Proto�e n�s v�ak ��d�te... � Za touto ��dost� stoj� pokora brat��. Pokora, kter� se projevuje t�m, �e si nech�m poradit. �e se obr�t�m na druh�ho a zept�m se: �Pros�m t�, mohl bys mi k tomu, o co se sna��m, n�co ��ct?�
Samoz�ejm� � tady je to ve specifick� situaci � m�me p�ed sebou komunitu, kter� chce ��t v podstat� �eholn�m �ivotem a obrac� se na c�rkevn�ho p�edstaven�ho. My si z toho pro sebe m��eme vz�t n�kolik podn�t�. Samoz�ejm� i my to m��eme na sebe vzt�hnout v tom p�vodn�m smyslu: jako vzor poslu�nosti v��i autorit� v c�rkvi. A pak i o n�s bude platit: zaj�m� n�s, co na tu nebo onu v�c ��k� biskup, zaj�m� n�s, co o tom ��k� katechismus, zaj�m� n�s, jak se k dan� v�ci vyj�d�il pape�. A ve farnosti � zvl�t� kdy� je tam n�jak� bubl�n� a v�en� � zaj�m� n�s, jak se k tomu postavil kn�z. Ale to je jenom jedna rovina.
Krom� toho bych n�m r�d nab�dl zm�n�nou my�lenku naprosto obecn�: ochota nechat si poradit. Vy laici �ijete v man�elstv�. Nebo i ve vztahu: rodi�e a d�ti. Partner n�co vid� jinak, d�ti maj� mnohdy dobr� n�pady, dosp�vaj�c� to n�kdy �eknou neomalen�... � ale jak cenn� je i tu pokora nechat si poradit nebo i ochota pod��dit se!
Tady se dot�k�me t�matu v sou�asnosti hodn� citliv�ho, a to je postoj k autorit� v�bec. V dne�n� dob� je pro n�s hodn� t�k� pod�izovat se. Ale v�imn�te si (kdy� se zase vr�t�me na p�du �ivota c�rkve): c�rkev od po��tku je spole�enstv�m, veden�m autoritou. Je�� byl jednozna�n� autoritou pro sv� apo�toly a apo�tolov� byli jednozna�n� autoritou mezi ostatn�mi u�edn�ky a pro ostatn� z�stupy, kter� �ly za Je��em. Tak�e kdybychom my byli natolik poplatn� dne�n� dob�, �e nejsme schopn� sn�st ��dnou autoritu, �e ka�dou hned strh�me a zkritizujeme, �ili �e my jsme v�dy sami sob� jedinou autoritou, tak nejsme na spr�vn� cest�. P�i�em� � a to bych cht�l podtrhnout � na�e ochota pod��dit se autorit� p�ece nesm� b�t podm�n�na t�m, �e ten druh� nem� ��dn� chyby, �e se nikdy nespletl. V tomto smyslu pova�uji za ��asn�, �e se brat�i obr�tili na biskupa, jakoby mu ��kali: �Ot�e biskupe, my bychom pot�ebovali, kdybyste se vyj�d�il k tomu, jak my to na tom Karmelu �ijeme...�

P�ed�n� karmelit�nsk� �ehole, novodob� ikona

Jako druhou v�c bych n�m cht�l v t�to souvislosti podtrhnout: biskup Albert v �eholi p�e: �Mnohokr�t a mnoha zp�soby stanovili svat� otcov�...� (n�co podobn�ho, jako po mn� chcete nyn� vy). V�imn�te si, jak kr�sn� p��stup svat� Albert v t� situaci zaujal. Jsem p�esv�d�en, �e Albert musel b�t �lov�k velmi zral� a moc zaj�mav�. A on, kdy� za n�m brat�i se svou ��dost� p�ich�zej�, jim d�v� najevo: �Pod�vejte, takov�ch spole�enstv�, kter� �ij� podobn�, a takov�ch pravidel pro ta spole�enstv�, takov�ch u� je! Ale kdy� se na mne obrac�te, tak dob�e. Tak j� v�m tedy nap�u pravidla, jak� se budou hodit pr�v� pro v�s.�
Co je na tom hodn� pozornosti? Jist� jste to u� tak� na sob� post�ehli: my n�kdy pod tlakem sp�chu, odpov�dnosti nebo t�eba na�� vlastn� nejistoty (a n�jak i na�� vlastn� p�chy) vn�m�me jen sami sebe, to, jak j� te� chci z�le�itost �e�it. N�kdy na�e originalita dokonce p�ejde v opojn� p�esv�d�en�: j� p�ich�z�m s n���m �pln� nov�m! Kdysi n�s � je�t� jako bohoslovce � p�ed takov�m postojem varoval mons. Kavale. Pamatuji si, jak n�m kladl na srdce: �Ml�denci, kdy� p�ijdete n�kam do farnosti, nemyslete si: mnou to tady za��n�! Ti p�ede mnou, ti byli bu� l�n�, anebo hloup�. Mnou to v t�to farnosti za��n�!...� A tak i biskup Albert jakoby karmelit�n�m �ekl: �Ml�denci, takov�ch spole�enstv� u� je! A takov�ch pravidel u� je!� Mil� brat�i a sestry, i tuto nar�ku, �e nejsme jedin�, pova�uji pro n�s za slova velmi u�ite�n� k tomu, abychom byli pokorn�. Abychom si uv�domovali, �e ne jenom my sami jsme tu se sv�m sna�en�m, ale �e B�h �ehn� tak� mnoha jin�m lidem a vede si je. A v�imn�te si, �e tento poukaz na ostatn� v�bec nevede k n�jak� lhostejnosti nebo rozm�ln�n�, jako by biskup Albert nazna�il: �Tak�e je to vlastn� jedno, podle �eho �ijete a jak si po��n�te. Tak si vyberte kteroukoli z t�ch �ehol�, co u� jsou, na tom nez�le��, hlavn� a� m�te zbo�n� srdce � a to sta��...� Albert�v postoj by se dal vyj�d�it sp�e slovy: �Pod�vejte, takov�ch spole�enstv� je �ada, takov�ch lid�, kte�� se sna�� tak usilovn� jako vy, je mnoho. Ale kdy� chcete, tak j� v�m nap�i, jak si v� �ivot do budoucna p�edstavuji...�
I v na�em �ivot� je zn�mkou zralosti, kdy� dok�eme vn�mat, jak se sna�� ti druz�. Kdy� si nep�ipad�me jedin� na tomto sv�t�. Kdy� to dok�eme ocenit, jak moc se ti druz� sna��. A kdy� si z�rove� ka�d� dob�e uv�domujeme: j� nejsem oni. Hodn� se dnes poci�uje pot�eba spr�vn�ho sebep�ijet�. J� mus�m ve sv�m �ivot� ��t tak, aby to odpov�dalo m� situaci a m�mu vybaven� (tomu, co mn� P�n B�h dal) a m�mu povol�n�.
Zde se dot�k�me je�t� jedn� zaj�mav� ot�zky, toti� zda a nakolik nav�zal v �eholi pro karmelit�ny svat� Albert na to, co oni u� na ho�e Karmel �ili p�edt�m, ne� o seps�n� �ehole po��dali. Nen� toti� �pln� z�ejm�, v jak� f�zi sv� zku�enosti se karmelit�ni na biskupa se svou ��dost� obr�tili. Mohlo tomu b�t tak, �e jejich spole�enstv� se teprve formovalo, a proto sv�ho zku�en�ho biskupa poprosili o v�bec z�kladn� nasm�rov�n� pro svou komunitu. Sp�e ale (podle n�zoru historik�) brat�i n�jakou zku�enost s poustevnick�m �ivotem na Karmelu u� m�li za sebou. Ale dost mo�n� bylo podn�tem k prosb� o �eholi od biskupa n�co �pln� zven��, toti� �e n�kdo vystoupil s kritikou proti jejich spole�enstv� a napadl je (jak to tehdy b�valo �ast�), �e t�eba nejsou spolehliv� pravov�rn�. Nebo prost� �e to, jak na Karmelu �ij�, se d�je � obrazn� �e�eno � biskupovi za z�dy. A takov� oso�en� by bylo dostate�n�m d�vodem k tomu, aby brat�i �li za biskupem a po��dali ho: �Ot�e biskupe, my bychom velmi st�li o Va�e slovo, jak m�me jako poustevn�ci na Karmelu ��t! Ale u� to n�jak� �as d�l�me tak a tak...� A jak jsem p�ed chv�l� vyzdvihl: biskup se k tomu nepostavil t�m zp�sobem, �e by jim �ekl: �Na to zapome�te! J� jsem ten nejchyt�ej�� a j� v�m to te� nalinkuji.� A z�rove� je i m�lo p�edstaviteln�, �e by oni mu �ekli: �Ot�e biskupe, ud�lejte to jak chcete, to je jedno. My klidn� to, co se n�m osv�d�ilo a co jsme vyzkou�eli, odlo��me a nad�le se p�idr��me jen toho, co n�m p�edep�ete te�...� Ti brat�i se c�tili jaksi zav�z�ni ��t na Karmelu podobn� jako doposud. Co je k tomu zavazovalo? To, jak jim P�n B�h na tom m�st� doposud �ehnal a co u� tam pro�ili. A tak m�me za to, �e i biskup Albert p�i sestavov�n� �ehole na to citliv� nav�zal.
A v tomto zase vid�m n�co pou�n�ho pro ka�d�ho z n�s. P�n B�h m��e n�kdy v na�em �ivot� zp�sobit z�sadn� zvrat, skrze n�j� jsme najednou nasm�rov�ni �pln� nov�. Ale troufnu si ��ci, �e to ned�l� moc �asto. Mnohem �ast�ji jeho v�zvy v na�em �ivot� ct� ur�itou n�vaznost. Tak�e my pak to, co jsme u� pro�ili d��v, by� to t�eba bylo i bolestn�, neodhod�me, nepop�eme, ale neseme si to s sebou d�l, ba na tom ur�it�m zp�sobem stav�me.
Tak se tedy spolu poj� na jedn� stran� pokorn� v�dom�, �e nejsme jedin�, a na druh� stran� p�esv�d�en�, �e nem��eme zaprodat to, jak n�s P�n B�h vedl u� d��v, ale mus�me na to navazovat. A je zaj�mav�, �e karmelit�ni, kdy� jim svat� Albert ona pravidla napsal, pak ud�lali v�echno pro to, aby se jimi moh- li ��dit i d�l. A p�i�ly �asy, kdy bylo hodn� t�k� to uh�jit.
Zase kr�tce odbo�me do historie. Takov�ch spole�enstv�, jako byla skupinka poustevn�k� na Karmelu, tehdy existovalo velik� mno�stv�. Biskupov� i pape�sk� kurie byli zneklidn�ni nep�ehlednost� situace a v�elijak�mi ne�vary, a proto 4. later�nsk� koncil (roku 1215) ustanovil, aby od t� doby, kdy� vznikne n�jak� nov� spole�enstv�, muselo p�ijmout jako pravidla pro sv�j �ivot n�jakou starobylou �eholi, kter� je osv�d�en� a za kterou stoj� autorita n�jak�ho sv�tce � sv. Augustina, sv. Basila, sv. Benedikta. To s sebou p�ineslo velk� tlak i na karmelit�ny, a�koliv vznik jejich spole�enstv� i seps�n� �ehole se odehr�ly ji� p�ed zm�n�n�m koncilem. Jen�e to oni museli v�ude pracn� dokazovat. A pr�v� tehdy mohli ud�lat to, co ud�lal sv. Dominik, kdy� p�evzal �eholi sv. Augustina a tu doplnil sv�mi pokyny. N�co podobn�ho by p�edstavovalo mnohem snaz�� variantu, jak existenci mlad�ho a m�lo zn�m�ho ��du z Karmelu obh�jit.
Ale karmelit�ni se sv�ch pravidel vzd�t necht�li. Napjali s�ly, vyvinuli pot�ebn� diplomatick� �sil� mezi vlivn�mi osobami a u pape�sk� kurie a poda�ilo se jim dos�hnout pot�ebn�ch pape�sk�ch dobrozd�n�. To ukazuje, �e Albertova �ehole pro n� opravdu nebyla n���m, �eho by se klidn� byli z�ekli.

 












© �eskomoravsk� gener�ln� delegatura ��du karmelit�n�