19. listopadu - nezávazná památka
Josef Kalinowski se narodil 1. 9. 1835 ve Vilniusu na Litvě v polské šlechtické rodině. V mládí byl důstojníkem carské ruské okupační armády, z níž roku 1863 z důvodu svědomí vystoupil. Téhož roku, v rámci protiruského povstání, přijal post ministra národní obrany pro vilniuskou oblast. Po potlačení povstání byl odsouzen k popravě, ale trest mu byl změněn na 10 let nucených prací na Sibiři. Po návratu nesměl žít ve vlasti, stal se tedy v Paříži vychovatelem mladého knížete Czartoryského (později blahořečeného). Roku 1877, ve svých čtyřiceti dvou letech, vstoupil v Rakousku k bosým karmelitánům a přijal jméno Rafael od sv. Josefa. 15. 1. 1882 byl vysvěcen na kněze. Žil mimořádným zápalem pro jednotu církve, s neúnavnou horlivostí se věnoval zpovídání a duchovnímu vedení. Obnovil tereziánský Karmel v Polsku a působil tam v různých funkcích jako představený. Zemřel v pověsti svatosti 15. 11. 1907 ve Wadowicích, pohřben je v klášteře Czerna u Krakova. Jan Pavel II. jej prohlásil za blahoslaveného (1983) a za svatého (1991).
Z duchovní přednášky sv. Rafaela od sv. Josefa
(Buďte svatí...)
Nic nám není v Písmě svatém kladeno na srdce tolik, jako abychom vedli dokonalý a svatý život a pečlivě a svědomitě plnili všechny své povinnosti. Ve Starém zákoně vyučoval náš Pán a Bůh lid slovy: „Buďte svatí, neboť já jsem svatý" (Lv 11,44b). Náš Pán Ježíš Kristus, kterého nám Otec dal za učitele, rádce a vůdce, tato slova Starého zákona potvrdil. On toto vybídnutí ještě zesílil, když nás vyzval, abychom napodobovali svatost Otcovu. Řekl: „Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec" (Mt. 5,48).
Co má však dělat ten, kdo chce být svatý a dokonalý? Církevní učitelé a duchovní vůdcové mu dávají odpověď: „Chceš-li se stát dokonalým a svatým, plň věrně své úkoly a povinnosti."
Jeden mladý poustevník se kdysi ptal starého otce pouště, které knihy má číst, aby pokročil na cestě ke svatosti. Stařec mu odpověděl: „Já, pokud jde o mne, znám jen dvě knihy: evangelium, které čtu ráno, a řeholi, které se věnuji večer. Ta první mi ukazuje, jak se mám snažit, abych se stal dobrým učedníkem našeho Pána Ježíše Krista; ta druhá, co mám dělat, abych se stal dobrým řeholníkem. To mi stačí."
Čtěme proto pozorně Boží příkazy a řiďme podle nich své jednání. „Když půjdeš, povedou tě, když budeš ležet, budou tě střežit, procitneš a budou s tebou rozmlouvat" (srv. Př 6,22). Kamkoli tedy jdeme nebo kdekoli jsme, ať nás provázejí Boží přikázání a ať řídí naše kroky. Když spíme, ať jsou nám nablízku; když procitneme, ať naplní naše nitro. Jejich hlas se rozezní a bude nás volat, abychom vstali. Jejich volání nás občerství. S přikázáními vítězíme nad našimi pochybnostmi. Přemáháme vzpurnost a lenost naší přirozenosti, které oslabují naše síly, brání nám ve vydanosti a podporují pohodlnost. Tento životní pořádek nám pomůže zvítězit v úzkostech nad nebezpečím a bez obtíží kráčet cestou poslušnosti. Kéž nám stojí vždy po boku jako (dobrý) rádce a uschopní nás, abychom s ochotným srdcem a dobrou vůlí věrně následovali Boží volání!
Modlitba
Bože, tys naplňoval svatého kněze Rafaela duchem síly navzdory protivenstvím a horlivou láskou usilující o jednotu tvé církve. Na jeho přímluvu upevni naši víru a spoj nás v bratrské lásce, abychom účinně přispívali k jednotě všech věřících v Kristu. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
Karmelitánský lekcionář
První čtení: Flp 3,8-14
Žalm: 16(15) 1-2a+5.7-8.11 Odp.: 5a
Evangelium: Mt 11,25-30
Související
Životopis sv. Rafaela od sv. Josefa
