KARMEL

Fragment textu řeholeTEXTY Z TRADICE

V této rubrice najdete texty především z karmelitánské tradice – minulé i současné. Mají Vám posloužit jako inspirace pro život modlitby, příp. k orientaci v těžkostech, na které každý z nás při úsilí o hlubší křesťanský duchovní život naráží. Seskupené texty významnějších autorů, příp. tematických celků si můžete otevřít v podkategoriích nazvaných jejich jmény v dolní části stránky.

Dnes slaví své 68. narozeniny bratr Prokop Zboroň O.Carm. z pražské komunity... je ve vážném stavu v umělém spánku v nemocnici... prosíme o modlitbu za něj i za celé společenství...

Odvahu, odvahu, mé dcery! Vzpomeňte si, že Bůh nikomu neukládá víc utrpení, než jaká může snést, a že Jeho Majestát stojí při těch, kdo jsou sklíčeni. Nuže, jedno je jisté, že není čeho se bát, nýbrž důvěřovat v jeho milosrdenství, které jednou odhalí veškerou pravdu (…). Když si navzájem pomůžete, pomůže vám i dobrý Ježíš, který i když zrovna spí na moři, když se zvedne bouře, utiší vítr. Chce, abychom jej prosily, a má nás tolik rád, že vždy hledá, v čem by nám prospěl. Kéž je navždy požehnáno jeho jméno, amen, amen, amen.

(Terezie od Ježíše, dopis bosým karmelitkám do Sevilly, 31. ledna 1579; D 270,2.3, pracovní překlad Vojtěcha Kohuta)

Ve středu oslavil papež František 54. výročí svého kněžského svěcení, zítra – 17. 12. 2023 – oslaví své 87. narozeniny. S vděčností za jeho službu přinášíme jeden z jeho charakteristických textů z poslední doby, text o Králi, na jehož narození čekáme…

Podle Ježíšových kritérií jsou jeho přáteli ti, kteří mu posloužili v těch nejslabších lidech. To proto, že Syn člověka je zcela jiný Král (…) Je to Král citlivý na problém hladu, na potřebu domova, Král vnímavý k nemoci a věznění: to všechno jsou stále velmi aktuální skutečnosti. Hladovějící, lidé bez domova, často oblečení, jak jen mohou, se tísní na našich ulicích: setkáváme se s nimi každý den. A co se týče nemoci a vězení, všichni víme, co znamená být nemocný, dělat chyby a nést následky.
Člověk je požehnaný, když na tuto bídu odpovídá láskou, službou – když se neodvrací, ale dává najíst a napít; když poskytuje ošacení a přístřeší; když navštěvuje; jedním slovem: když je nablízku potřebným. Ježíš, náš Král, který se nazývá Synem člověka, má své oblíbené sestry a bratry v těch nejkřehčích ženách a mužích. Jeho „královská síň“ je postavena tam, kde jsou lidé trpící a potřební. Toto je „dvůr“ našeho Krále. A styl, kterým se mají vyznačovat jeho přátelé, je jeho vlastní styl: soucit, milosrdenství a něha, které zušlechťují srdce a stékají jako olej na rány těch, kdo jsou zraněni životem.

(papež František a Mons. Paolo Luca Braida, úryvek z promluvy při „Anděl Páně“ o slavnosti Ježíše Krista Krále, 26. listopadu 2023)

titus brandsma free 1Anno Brandsma se narodil roku 1881 v nizozemském Frísku. Roku 1898 vstoupil na Karmel a jako řeholní jméno přijal jméno svého otce – Titus. Časné sliby složil v říjnu 1899, na kněze byl vysvěcen 17. června 1905. Zabýval se studiem filozofie a mystiky. Spolupracoval při zakládání katolické univerzity v Nijmegen (1923), později se stal jejím rektorem.

Ve 30. letech otevřeně kritizoval nacistickou ideologii, během okupace Holandska hájil svobodu katolického tisku a novinářské práce vůbec. V lednu 1942 byl uvězněn, 26. července 1942 byl usmrcen fenolovou injekcí v koncentračním táboře Dachau. Za blahoslaveného byl prohlášen roku 1985. V češtině je dostupný jeho životopis od autorské dvojice Scapin – Secondin (KNA 1994).

Svatořečen bude papežem Františkem v Římě v neděli 15. května 2022.

titus brandsma 2Během audience udělené prefektovi Kongregace pro kauzy svatých Marcellu Semerarovi 25. listopadu 2021 schválil papež František ke zveřejnění dekret týkající se zázraku připisovaného přímluvě bl. Tita Brandsmy (vlastním jménem Anno Sjoerd), kněze a karmelitána, který se narodil 23. února 1881 v Bolswardu v Nizozemí a byl zabit fenolovou injekcí 26. července 1942 v Dachau v Německu. Šlo o zázrak vyléčení z metastáz melanomu mízních uzlin člena karmelitánského řádu v Palm Beach v USA v roce 2004.

Zdroj: CITOC News 99/2021

... abych "Ti připravil místo" (část autografu dopisu)22. října si spolu s celou církví připomínáme svatého Jana Pavla II. (*1920, pontifikát 1978–2005). Pastýře, který s obrovským nasazením pečoval o univerzální církev. A zároveň pastýře, který s nemenším nasazením – postupně jako farář, krakovský arcibiskup i papež – osobně, konkrétně a s velkou něhou doprovázel jednotlivce.

Číst dál...

Ještě pár povzbudivých slov, která mě napadla po našem rozhovoru. Chci se zaměřit na vlastní limity. Na to, jak i vtělený Kristus musel přijmout omezení – od Betléma přes apoštoly, Kalvárii až po Eucharistii, kde našel způsob, jak být zcela poslušný až do krajnosti: poslušně přicházet na slovo omezených, hříšných, nehodných lidí.

(Mary David Totah, OSB /1957-2017/, Radost z Boha)

Krása světa je Kristovým něžným úsměvem k nám skrze hmotu. Je v univerzální kráse reálně přítomen. Láska k této kráse vychází z Boha sestoupivšího do naší duše a ubírá se k Bohu přítomnému ve veškerenstvu. Je to také cosi jako svátost.

(Simone Weilová /1909-1943/, úryvek z eseje Formy implicitní lásky k Bohu)

Někdy nás napadá, jak snadné by bylo hořet pro ideál, kdybychom byli třeba Františkem Xaverským a obraceli k Bohu Indy. Zapomínáme však, že i František Xaverský prožíval pouze jeden den za druhým, čelil pocitu bezmoci a sklíčenosti, když mu každých čtyřiadvacet hodin přinášelo právě tolik porážek a zklamání jako vítězství, takže i pro něho měla hodina celých šedesát minut plných obyčejných všedních věcí. Zapomínáme, že měl co dělat s omezenými lidmi a jejich přízemními zájmy, a to všechno den co den, týden co týden, měsíc co měsíc, rok co rok. Když se Xaverský snažil hlásat evangelium, jak často si musel klást otázku, zda vůbec lze oslovit všechny ty miliony lidí kolem? Jak často se musel cítit znechucený, když lidé odmítali jeho učení? Jak často musel být nešťastný ze všeho okolního zla a jak často si musel připadat bezmocný ve své snaze mu čelit?

Království Boží začalo na zemi skutečně Kristovým příchodem, ale svět se po jeho narození nijak viditelně nezměnil. Dvanáct galilejských rybářů bylo pověřeno hlásat radostnou zvěst po celém světě – a jak beznadějný musel tento úkol Letnic připadat i těm nejodvážnějším z nich! O dvacet století později je království Boží stále velké jako hořčičné zrnko a kněží – stejně jako kdysi apoštolové – musejí čelit nemožnému úkolu přivádět lidi, kteří víru nikdy nepoznali nebo ji pod tíhou života či záplavou propagandy ztratili, k tomu, aby popřáli sluchu radostné zvěsti o spáse a Boží lásce a uvěřili jí. Tato dobrá zvěst zasahuje jednotlivce působením Boží milosti a podle Boží prozřetelnosti, nikoli skrze velkolepé idealistické tažení či zázračně ze dne na den. Každý den našeho života nám Bůh posílá lidi a příležitosti v očekávání, že budeme jednat. Nečeká od nás víc, ale nepřijme ani méně. A nedostojíme svému slibu a závazku kněžského poslání, nerozpoznáme-li Boží vůli v každé situaci a v každém okamžiku každého dne.

(Walter J. Ciszek SJ /1904-1984/, On mne vede, 14. kapitola)

Moje milá sestřičko,

jsem moc rád, že se Vám daří lépe. Teoreticky člověk uznává ty rady, ale trvá to, než se prosadí v praxi. Stále je třeba skákat do tmy, i do tmy tajemství. Kdo se toho odváží, setká se jen s Láskou.
Čekejte v tichu na příchod Páně. Čtěte Izaiáše 30,15. Čekáme na Slovo, které se stalo tělem. Očekávejme je s láskou a v mlčení.
Milovaná sestřičko, dnes jen krátce. Zůstávám s Vámi ale vnitřně spojen. Naším středem je Dítě v jeslích, které přichází v chudobě stáje a v mlčení.

Objímá Vás bratrsky

Váš bratr Vladimír

(P. Vladimír Koudelka OP /1919–2003/, korespondence, dopis z 9. prosince 1999)

Hle, co je pravdivým, velkým a šťastným poselstvím křesťanství: Bůh je blaženost, radost, plnost života, a to nejen sám v sobě, ale pro nás. Bůh se zjevil skrze lásku. Bůh se nám dal jako milosrdenství, jako milost, jako spása, jako div radostný a slavný. Hle, co je naším náboženstvím, naší spiritualitou: radost Boží. Hle, jaký dar přináší Kristus lidem: radost Boží.

(Pavel VI., audience 20. prosince 1972)

Připomínáme

07 pro 2024;
08:00 - 12:00
Setkání terciářů Olomouc-Hejčín
07 pro 2024;
09:00 - 13:30
Setkání terciářů Praha - Liboc
09 pro 2024;
17:30 - 19:30
Setkání terciářů Brno
14 pro 2024;
00:00
sv. Jan od Kříže, kněz a učitel církve
14 pro 2024;
15:00 - 19:00
Setkání terciářů Frýdlant n. Ostravicí

Kalendář

prosinec 2024
Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Přihlášení