Doporučujeme
Křesťanská mystika svou pravost osvědčuje tím, že koresponduje s Božím slovem, vyrůstá z něj a je jeho plodem. Kdyby se mystik vzdálil z prostoru Božího zjevení, kdyby ztratil ducha Písma, přestal by být z křesťanského hlediska důvěryhodným.
Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. (1 Jan 4,18)
Kdo se zamiluje, domnívá se, že prožívá největší štěstí, jaké zde na zemi jen lze prožívat. Touha, hluboké a krásné city vůči milované osobě nás vynášejí až na sám vrchol blaha. Už se neptáme, pro co žít, zakoušíme plnost života, necháme se unášet na vlnách lásky, která tolik zaslibuje. Lásku okoušíme jako přítomnou, zakusitelnou, oblažující skutečnost.
Člověk zasažený šípem Boží lásky touží po tom znovu se ‚vlít‘ do svého Počátku, do svého Boha, naráží však na samé překážky. Podle zákonitostí lásky musí být nejprve proměněn a uschopněn milovat, než se bude moci sjednotit s Bohem, který je Láska.
Sladké rány lásky
Láska není jen krásný pocit, který člověk zakouší ve vztahu s tím, koho má rád, v harmonické vzájemnosti. Pro mnoho mystiků prožívání lásky k Bohu představovalo nevýslovné štěstí i trýzeň zároveň, paradoxní zkušenost utržení sladkých ran, prožitek rozkošných bolestí, toužebného umírání.
František Amelry, O.Carm.
O životě Františka Amelryho nevíme víc, než že se narodil na počátku 16. století v Belgii, byl bakalářem teologie a kolem roku 1550 převorem karmelitánského kláštera v Ieper.