Svátkem sv. Terezie z Avily 15. října 2015 se uzavře jubilejní rok, v němž jsme si připomněli 500. výročí narození této světice, karmelitky a učitelky církve (*28. března 1515). Touto krátkou novénou prosíme Pána ve spojení se sv. Terezií od Ježíše – jak pro sebe, tak pro druhé – o dar poznání skutečné Boží tváře a obrácení, jakož i o ochotu nabídnout se bezvýhradně do služby Božímu království. Terezie nám k tomu nabízí krátké texty svých vlastních modliteb a určitě nás provází svou přímluvou. Novénu se můžeme modlit jako přípravu na její svátek, tedy od 6. do 14. října (příp. od 7. do 15. října), nebo kdykoli jindy s ohledem na tematické zaměření novény.
Křesťanská mystika svou pravost osvědčuje tím, že koresponduje s Božím slovem, vyrůstá z něj a je jeho plodem. Kdyby se mystik vzdálil z prostoru Božího zjevení, kdyby ztratil ducha Písma, přestal by být z křesťanského hlediska důvěryhodným.
Terezie z Lisieux (1873–1897)
Ježíši, já jsem příliš malá, než abych dělala velké věci... Mým šílenstvím je naděje, že tvá láska mě přijme jako oběť... Mé šílenství záleží v tom, že prosím své bratry orly, aby mi vyprosili milost, že poletím k Slunci lásky na perutích božského Orla...
Vavřinec od Vzkříšení (1614–1691)
Co dělám nebo jak trpím, nehraje žádnou roli, pokud přebývám v lásce, spojen s vůlí Boží – to je celý můj úkol. Jsem v rukou Božích a On má se mnou dobré úmysly. Proto si nečiním starosti s tím, co by mi kdo mohl udělat. Nebudu-li moci sloužit Bohu zde, najdu místo kdekoli jinde, kde Mu budu moci sloužit.
Praktikování života v Boží přítomnosti je nejkratší a nejsnadnější cestou, jak dosáhnout křesťanské dokonalosti. Je formou a životem ctnosti, je mocnou ochranou před hříchem. Takový způsob života se stane snadným, máme-li dost odvahy a dobré vůle.
Alžběta od Trojice (1880–1906)
Zázrak! Jeho bezmoc se proměňuje v moudrost a nedokonalost v jednání se mu stává největší rozkoší v životě.
Milí přátelé, děkujeme Vám všem, kdo jste svou účastí na společné liturgii a nebo na dálku svou modlitbou podpořili vizitaci našich komunit, kterou v uplynulých dnech vykonali generální převor řádu P. Fernando Millán Romeral a spolu s ním člen generální rady, pověřený péčí o řád v Evropě, P. John Keating. Setkání s představenými bylo pro nás oživením našeho spojení s celosvětovým společenstvím našeho řádu a velkým povzbuzením. A také nám připomnělo zodpovědnost, kterou máme. Slovy otce generálního převora: „Musíte pokračovat v poslání Karmelu ve vaší zemi!“
Alžběta od Trojice (1880–1906)
V bezedné hlubině, kterou je naše vlastní nitro...
(Filothea)
Maur de l’Enfant-Jésus (1617/8–1690)
Maur de l’Enfant-Jésus (Jean Man) se narodil pravděpodobně v roce 1617 nebo 1618 v Château-du Loir (západní Francie). Roku 1633 vstoupil na Karmel. Byl novicmistrem, radním a několikrát převorem a provinciálem. Byl předním žákem Jana od sv. Samsona a napsal různé mystické traktáty a dopisy. Zemřel v roce 1690.
Marie od Ukřižovaného Ježíše (1846–1878)
Jsem v Bohu a Bůh je ve mně.
Cítím, že všichni tvorové, všechny stromy a květy patří Bohu a také mně. Už nemám svou vůli, protože ta patří Bohu. A všechno, co patří Bohu, patří i mně.
Titus Brandsma (1881–1942)
Žijeme ve světě převrácených hodnot, v němž dokonce i láska je nazývána slabostí, kterou je třeba odstranit, kterou člověk musí překonat.
„Ne láska, ale rozvinutí vlastní síly!“