Doporučujeme
„Můj Bože, prosím, splať dluh, jaký mám vůči duším v očistci, ale učiň to svým božským způsobem a nekonečně lépe, než kdybych se za zemřelé modlila já.“
(sv. Terezie od Dítěte Ježíše)
Anděla Janoušková (1921–1999)
Marie Petyt (1623–1677)
My lidé jsme bytostmi, které si nevystačí samy, které nikdy nejsou ,hotovy‘ a samy se ani nedokáží rozvinout do podoby završeného nejvyššího cíle. Vždy potřebujeme a znamenáme víc, než si sami můžeme dát.
22. října si spolu s celou církví připomínáme svatého Jana Pavla II. (*1920, pontifikát 1978–2005). Pastýře, který s obrovským nasazením pečoval o univerzální církev. A zároveň pastýře, který s nemenším nasazením – postupně jako farář, krakovský arcibiskup i papež – osobně, konkrétně a s velkou něhou doprovázel jednotlivce.
Živé Boží slovo: Mk 10,38a
Nevíte, oč žádáte.
Terezie Benedikta od Kříže (Edith Stein / 1891–1942)
Když pozorujeme lidské duše v jejich osamocení a tísni, když jsme svědky jejich zápasů, jejich pádů a opětovného povstávání, smí nás provázet útěšná jistota, že jsou vyryty do Božích dlaní, že jejich cesta a cíl nejsou skryté pohledu Věčného a že On přikázal svým andělům, aby nad nimi bděli.
Svátkem sv. Terezie z Avily 15. října 2015 se uzavře jubilejní rok, v němž jsme si připomněli 500. výročí narození této světice, karmelitky a učitelky církve (*28. března 1515). Touto krátkou novénou prosíme Pána ve spojení se sv. Terezií od Ježíše – jak pro sebe, tak pro druhé – o dar poznání skutečné Boží tváře a obrácení, jakož i o ochotu nabídnout se bezvýhradně do služby Božímu království. Terezie nám k tomu nabízí krátké texty svých vlastních modliteb a určitě nás provází svou přímluvou. Novénu se můžeme modlit jako přípravu na její svátek, tedy od 6. do 14. října (příp. od 7. do 15. října), nebo kdykoli jindy s ohledem na tematické zaměření novény.
Křesťanská mystika svou pravost osvědčuje tím, že koresponduje s Božím slovem, vyrůstá z něj a je jeho plodem. Kdyby se mystik vzdálil z prostoru Božího zjevení, kdyby ztratil ducha Písma, přestal by být z křesťanského hlediska důvěryhodným.
Terezie z Lisieux (1873–1897)
Ježíši, já jsem příliš malá, než abych dělala velké věci... Mým šílenstvím je naděje, že tvá láska mě přijme jako oběť... Mé šílenství záleží v tom, že prosím své bratry orly, aby mi vyprosili milost, že poletím k Slunci lásky na perutích božského Orla...
Vavřinec od Vzkříšení (1614–1691)
Co dělám nebo jak trpím, nehraje žádnou roli, pokud přebývám v lásce, spojen s vůlí Boží – to je celý můj úkol. Jsem v rukou Božích a On má se mnou dobré úmysly. Proto si nečiním starosti s tím, co by mi kdo mohl udělat. Nebudu-li moci sloužit Bohu zde, najdu místo kdekoli jinde, kde Mu budu moci sloužit.
Praktikování života v Boží přítomnosti je nejkratší a nejsnadnější cestou, jak dosáhnout křesťanské dokonalosti. Je formou a životem ctnosti, je mocnou ochranou před hříchem. Takový způsob života se stane snadným, máme-li dost odvahy a dobré vůle.
Alžběta od Trojice (1880–1906)
Zázrak! Jeho bezmoc se proměňuje v moudrost a nedokonalost v jednání se mu stává největší rozkoší v životě.