V okamžiku sovětské invaze 17. září 1939 tvořily ukrajinskou řeckokatolickou církev lvovská arcieparchie a pomocné eparchie Stanyslaviv (dnešní Ivano-Frankivsk) a Přemyšl. Velmi živá církev čítala zhruba 2100 farností, přes 2000 kněží, tři semináře, teologickou akademii a na 150 klášterů s více než 1100 řeholníky. Postoj sovětského režimu vůči řeckokatolické církvi byl velmi tvrdý. Katolická církev se zkrátka nehodila do všeruské národní vize – tvořily ji totiž národnostní menšiny a byla spojena s Římem.
Mnoho kněží bylo uvězněno, deportováno, někteří zabiti. Lvovský metropolita v roce 1941 prohlásil: „Je víceméně jisté, že pod bolševiky jsme my všichni odsouzeni k smrti – oni neskrývají touhu potlačit a zničit křesťanství, vymýtit ho i s kořeny.“
Ve dnech 22.–29. června 1941 bombardovali Němci Lvov a bolševici museli utéci. Vězně, které nestačili odsoudit a vyvézt do komunistických lágrů, zmasakrovali. V této době bylo zabito ve Lvově nejméně několik set vězňů (na území Ukrajiny jde o desetitisíce vězňů). Jeden z nich vzpomíná na poslední dny lvovského vězení:
„Týden od 22. do 29. června 1941, bombardování města, byl zvlášť těžkou dobou pro vězně, kteří nevěděli, co se venku děje. Otec Zynovij, fyzicky velmi vyčerpaný, měl panickou hrůzu před bombami. Během toho týdne se v cele č. 17 nacházelo ještě 16 vězňů spolu s o. Zynovijem. Byl mezi nimi i jeden polský kněz a jeden Žid. Katolíci se vyzpovídali 27. června a tentýž den přišli dozorci a odvedli třináct vězňů i s jejich věcmi. V cele zůstal Žid a dva mladí muži, z nichž jeden byl odveden následující noc...“. Od té doby o. Zynovije už spoluvězni z cely neviděli. Podle dalších svědectví jej komunističtí dozorci před smrtí, která nastala mezi 27. a 29. červnem, krutě mučili a potom jej ukřižovali na zeď věznice…
Roku 1946 byla řeckokatolická církev na Ukrajině násilně převedena pod moskevský patriarchát. Ti, kteří toto spojení odmítli, byli soudně stíháni, biskupové a kněží zpravidla deportováni na Sibiř. V letech 1945–50 bylo odsouzeno 344 řeckokatolických duchovních.
V roce 2001, během své pastorační návštěvy Ukrajiny, blahořečil papež Jan Pavel II. redemptoristu o. Zynovije ve skupině 25 ukrajinských novomučedníků – řeckokatolických křesťanů umučených na Ukrajině sovětským režimem za různých okolností mezi lety 1935–1973.
Blahoslavení ukrajinští novomučedníci, orodujte za nás!
(zpracováno podle knihy A. Riccardiho Století mučedníků a podle webu redemptoristů)