KARMEL

Ó,
jak obdivuhodně
se sklání k nám tvá otcovská dobrota!
Jak nedocenitelný to projev tvé lásky:
Syna jsi vydal, abys vykoupil služebníka!
Vpravdě nezbytný byl hřích Adamův,
který Kristus zahladil svou smrtí.

Ó
šťastná vina,
pro kterou přišel
Vykupitel tak vznešený a veliký!

Ó
vskutku blažená noc,
ta jediná směla znát čas i hodinu,
kdy Kristus vstal z říše zemřelých!

To je ta noc,
o které bylo psáno:
„Noc jako den se rozjasní“
a
„Noc je mým světlem ve všech mých radostech“.

A tak posvěcená tato noc
zahání hříchy,
smývá viny,
hříšníkům vrací nevinnost
a zarmouceným radost;
zahání nenávist,
vytváří jednotu srdcí
a pokořuje zlé moci.

Ó
vpravdě blahodárná noc,
která spojila zemi s nebem,
člověka s Bohem.

(chvalozpěv Exultet; 5.–7. století)