Můj život chvilka je, vteřina pomíjivá,
která mi uniká a mizí jako sen.
Na lásku k tobě mi, Pane, jak sám víš, zbývá
jen tento dnešní den!
Toužím jen po tobě, Ježíši milovaný,
zůstaň mi oporou v tomto dni jediném,
usměj se, ujmi se v mé duši kralování
aspoň na dnešní den!
Co na tom, hrozí-li mi budoucnost snad temně,
o zítřek neprosím. Můj Pane, zahal jen
svým stínem život můj, chraň čisté srdce ve mně
aspoň po dnešní den!
Myslím-li na zítřek, nestálosti se bojím,
do srdce vniká mi bolest a žalný sten;
můj Bože, o zkoušky, o bolest ale stojím
aspoň pro dnešní den!
Dovol mi, Pane můj, abych se v tobě skryla;
sem nedolehne hluk, jenž vládne nad světem,
dopřej mi, abych v tvé lásce a přízni žila
aspoň po dnešní den!
Před božským srdcem tvým vše časné zapomínám,
strach z těžkých nočních snů je klidem zapuzen.
Dopřej mi v tomto srdci místo, nechci jinam
aspoň na dnešní den!
(sv. Terezie od Dítěte Ježíše, úryvek z „Písně na dnešní den“, 1. června 1894)