KARMEL

Boží láska k člověku před a po vtělení se liší jako světlo od tmy

Svatá Marie Magdaléna de’ Pazzi (1566–1607) nám nezanechala ucelenou nauku o svém duchovním životě, protože svou spiritualitu více žila a zakoušela, než systematicky reflektovala. Nicméně v zápisech o jejích extázích je fakticky celá její nauka obsažená. (1)

Terezie z Avily (1515–1582)

Nyní začínáme s pomocí Ducha svatého mluvit o šestých komnatách, v nichž duše již zraněná láskou svého Ženicha, mnohem usilovněji vyhledává samotu, a nakolik je jí to dovoleno, utíká přede vším, co by ji mohlo rozptylovat... musím vám však, dcery, říci, že nejsou nijak menší zkoušky, jež na ni od nynějška přicházejí, takže potřebuje záruky, jež zakouší, aby to dokázala unést. Myslím, že bude užitečné, když vám vylíčím některé trýzně, jež se přitom zakoušejí a jež znám velmi dobře...

Terezie z Lisieux (1873–1897)

Pánu Bohu se líbí, že miluji svou maličkost a svou chudobu, líbí se mu má slepá naděje v jeho milosrdenství... to je můj jediný poklad. (D 197)

Jan od sv. Samsona (1571–1636)

Ale co teď, můj Milovaný? Když se mi takto »mstíš« za bolest, kterou jsem Ti dříve působila, pak je taková pomsta nejen snesitelná, nýbrž dokonce velmi sladká a rozkošná, vždyť z lásky spočívá v lásce, aby mne v nevýslovné lásce nás obou učinila láskou a proměnila v lásku.

Každý opravdový učedník Krista musí vést duchovní boj

Karmelitáni všech dob chápali, že jejich snaha oddat se Kristově službě znamená přijmout Kristovo poslání a pokračovat v něm, v poslání toho, jenž ve svém díle vykoupení musel vést nepřetržitou a náročnou bitvu proti mocnostem zla.

Bůh, který osvěcuje, také »zatemňuje«

Zkušenosti, které Jan nazývá »temnou nocí«, jsou zkušenostmi vyplývajícími ze vztahu, zkušenostmi kontemplativními, tedy takovými, které působí v člověku Bůh. Temnota a noc jsou obrazy, které jsou v Janových spisech velmi nápadné.

Terezie Benedikta od Kříže (Edith Stein)

Láska je život v nejvyšší dokonalosti: bytí, které se věčně odevzdává, aniž by pocítilo nějaký úbytek, nekonečná plodnost.

Život Michaela od sv. Augustina (1622–1684)

Jan van Ballaert se narodil 15. dubna 1622 v Bruselu. Vzdělání získal na vynikající škole u augustiniánů a po jejím ukončení vstoupil 14. října 1640 na Karmel, kde obdržel řeholní jméno Michael od sv. Augustina. Sotva pětadvacetiletý se stal lektorem filozofie v Gentu a zde se setkal s Marií Petyt, která byla ještě o rok mladší než on. Jejich vztah se stal jedním z největších mystických přátelství 17. století.

Vavřinec od Vzkříšení (1614–1691)

Rozpomeňme se oba, Vy i já, na naši prvotní horlivost. Poslužme si příkladem a zkušenostmi tohoto řádového bratra, kterého sice svět nezná, ale Bůh ano, a který je Bohem velmi hýčkán.

Marie Petyt (1623–1677)

Dlouhou dobu jsem se cítila sevřena omezeností mé přirozenosti, jako bych byla spoutána, s roubíkem v ústech a přikována železnými řetězy v úzkém temném vězení...